O nedokonalosti jazyka - zápory

 
 
Jsou sdělení jednoduchá a proto jsou dokonalá i krásná. Najdeme je v matematice,  fyzice a dalších vědních oborech, ve kterých  platí princip logické úspornosti, tzv. Occamova břitva. 
Jsou jazyky a nářečí jednoduché, ale v tomto případě chudší, tedy méně bohaté a z pohledu národa , používajícího složitou, bohatou řeč jsou i méně krásné.
Soudím, že čeština je jazykem z nejbohatších i nejsložitějších na celém světě. Je to "Chrám i tvrz", což pregnantně  a mistrně popsal Pavel Eisner ve stejnojmenné knize esejí , vydané v roce 1946.  "Chrám i tvrz" je nesnadné, těžké čtení, je to materiál   k dlouhému studiu.  Jak napsal její autor, naše mateřština je vzduch, jímž dýchá naše duše. Skrze své bohatství  by tedy mohla být naše řeč  i jazykem nejkrásnějším, což ale stejně jako u lidí není dostatečnou a nutnou podmínkou k její dokonalosti. Možná, že  i v nedokonalosti mateřštiny najdeme tu a tam srozumitelnost, nicméně v níže uvedených příkladech, ve kterých se vyskytují zájmena záporná, jde o zřejmý  opak logiky jazyka.
 
výraz                                             význam praktický                                  význam logický
 
nemám nic                                     jsem nemajetný                                     mám všechno
vím, že nic nevím                          vím, že nemám vědomosti                    vím, že vím všechno
nikdy nic nevím                             jsem trvale nevědoucí                           trvale nevím všechno
někdy nic nevím                            někdy nemám vědomosti                      někdy nevím všechno
nikdy nikde nebudu                       zůstanu vždy jen tady                           vždy budu všude
nechci nic vědět                            chci zůstat neinformovaný                    chci vědět všechno
nikdo mi nepomůže                       všichni mne nechají bez pomoci          všichni mi pomůžou
žádný nespadl                               ani jeden nespadl                                 všichni spadli
nikdy nebyl   ve škole                    nevyskytoval se ve škole                     vždy byl ve škole
nikdy nebyl nepřítomen                 vždy byl přítomen                                 vždy chyběl
nevydává žádný zvuk                    je zticha                                                vydává mnoho zvuků
 
Dávám  ke zvážení  vícenásobné zápory ze známé písně "Klobouk ve křoví":
"Nikdo nic nepochopí, nikdo se nic nedoví"
a jejich doplněnou verzi na pětinásobné zápory:
"Nikdo nikdy a nikde nic nepochopí, nikdo nikdy a nikde se nic nedoví"
 
Jaký je logický význam těchto slovních spojení ?
 
Se zesílenými , tedy vícenásobnými zápory, vyskytujícími se v naší mateřštině i v dalších slovanských jazycích
nemohu nebýt nespokojen.
Oldřich Družba   květen .2020